Původní (velmi ambiciózní) plán byl pokrýt celý Jihomoravský kraj. V Brně je ale tolik zajímavých míst, že jsme celý víkend strávili jen v jeho ulicích. Naše další MINI tipy jsou tedy čistě brněnské. Velký prostor dostává Vila Tugendhat, kde jsme po komentované prohlídce strávili ještě nějaký čas v přilehlé zahradě a prostě se kochali! Znovu jsme se utvrdili v tom, že tahle funkcionalistická kráska nás nikdy neomrzí.

Od našich brněnských přátel jsme před cestou dostali dlouhý seznam kaváren, které se ve městě otevřely za poslední dva roky. Vybrali jsme pro vás tři - SKØG Urban Hub, Industra Coffee a Šestou větev. Všechny si nás získaly svým prostředím, milou obsluhou a hlavně skvělou kávou. V Industra Coffee dokonce ukojili naší chuť na zmrzlinu - a to překvapivě díky Nanukům Praha.

V podvečer jsme se vydali na Kraví horu, zaplavali si v bazénu s úžasným výhledem na město a po osvěžení jsme si udělali procházku místní vilovou čtvrtí. A na každém druhém domě jsme mohli oči nechat! Poslední den jsme ještě navštívili Pokojík, malý pop-up store ve Smetanově ulici nabitý překrásnými kousky, který bychom si nejradši celý přestěhovali k nám domů.

 



Brno dvacátých a třicátých let bylo na vrcholu. Stalo se druhým největším českým městem a moravským centrem. Rozrůstalo se a doslova vzkvétalo. A to právě v době, kdy se ve světě vzedmula vlna funkcionalismu. Během těchto let v Brně vznikly desítky dechberoucích staveb od špičkových architektů své doby. Stavěl zde Bohuslav Fuchs, Ernst Wiesner  - a roku 1929 dokonce právě Ludwig Mies van der Rohe, největší hvězda tohoto moderního stylu. Masarykova první republika byla známá po celém světě jako příklad prosperujícího, svobodného a moderního státu.

Vila Tugendhat vyrostla na zakázku od manželů Tugendhatových ve vilové čtvrti Černá Pole. Fritz a Greta Tugendhatovi pocházeli z velmi bohatých rodin brněnských továrníků a pohybovali se v nejvyšších vrstvách. Když tedy po svatbě začali stavět vlastní vilu, neváhali a oslovili tehdy již velmi uznávaného architekta Miese Van der Roheho, jehož práce je nadchla.

Proslýchá se, že sám mistr byl zprvu nedůvěřivý, ale jakmile se na místo osobně podíval, okouzlilo ho. Fantastický výhled, který pozemek skýtal, velká zahrada se vzrostlými stromy a především pak právě brněnský funkcionalismus a jeho kvality Miese ohromně překvapily. Zakázku přijal a roku 1930 v Brně vyrostla nejzásadnější stavba moderní architektury v republice. Po boku Corbusierovy Vily Savoye dodnes patří mezi nejslavnější evropské stavby tohoto směru. Inspirovala mnoho dalších tvůrců a ovlivnila vývoj architektury na dlouhá léta dopředu.

Přestože si manželé vilu příliš neužili (bydleli v ní pouze do roku 1938, kdy byli kvůli svému židovskému původu nuceni odejít do Švýcarska), naprosto se do ní zamilovali a život v ní popisovali jako „oázu svobody“. V tom se ukazuje genialita této stavby - zatímco Corbusier si na vile Savoye testoval, kam až se dá ve funkcionalismu zajít, až byla ve výsledku jen těžko obyvatelná, Mies van der Rohe naopak dokázal myšlenku funkcionalismu dotáhnout k dokonalosti. Vila nabízela to nejmodernější vybavení, unikátní materiály, přesto však architekt myslel především na potřeby rodiny se třemi dětmi a dokázal tak skloubit reprezentativní vilu moderně smýšlejícího továrníka s rodinným domem. Veškerý nábytek, vybavení i doplňky vznikly přímo pro vilu, která se tak dá považovat za skutečně komplexní dílo.
 
Osud vily byl válkou zpečetěn, usídlily se v ní jednotky SS, později byla necitlivě spravována komunisty. Mnoho z původního nábytku bylo ukradeno a pravděpodobně skončilo v kancelářích jakýchsi pohlavárů. Slavná onyxová stěna, unikátní interiérový doplněk předělující pracovnu od obytné části, jež má nedozírnou hodnotu, byl přestěhován do brněnské školní jídelny.

Kolem roku 2000 se však konečně blýsklo na lepší časy. Přestože Brno odmítlo nemovitost vrátit potomkům původních majitelů, jež se ji (tou dobou již chráněnou UNESCO) nabízeli na vlastní náklady pečlivě zrekonstruovat, nakonec se roku 2012 vila konečně dočkala rekonstrukce. Otevření Vily Tugendhat veřejnosti pak bylo velkou událostí a dodnes se na prohlídku nedostanete bez včasné rezervace. A pokud chcete vilu zažít trochu jinak, doporučujeme zavítat na jednu z pravidelných filmových projekcí v bývalém hlavním obytném prostoru Fritze a Grety Tugendhatových.

Kontakt:
 
 
Otevírací doba:
 
Úterý - Neděle: 10:00 - 18:00
 


Brno je pravděpodobně jediným větším městem, do kterého bychom vám s vážnou tváři doporučili vyrazit v ten nejparnější den. Může za to jedna jediná stavba - fantastické Koupaliště Kraví hora, které stojí na vrcholu stejnojmenného kopce v centru Brna. A jistě je vám jasné, co to znamená - naprosto famózní výhled na celé město!
 
Veřejné koupaliště fungovalo na tomto místě už od roku 1969. Architekti DRNH, brněnští rodáci, ho však roku 2002 kompletně přepracovali. Výsledkem je moderní prosvětlená stavba z podhledového betonu, dřeva a skla - zkrátka současná architektura jak se patří. Architekti skvěle využili terasovitého terénu a samozřejmě onoho parádního výhledu. Mezi plaveckými tempy tedy můžete sledovat nebe nad Brnem, hrad Špilberk a celé město pod ním. Z druhé strany, odkud k bazénu přijdete, je přitom celý schovaný za terénní vlnou a nijak tak nenarušuje krásný park a vilovou čtvrť, jež na Kraví hoře vyrostla ve dvacátých letech.
 
Koupaliště stojí za návštěvu především k večeru, kdy se pomalu stmívá, Brno se rozsvěcí a v bazénu zůstane jen několik posledních plavců. Právě tehdy si parádní výhled, ticho a šplouchání vody užijete nejvíce.

Kontakt:
 
 
Otevírací doba:
 
Pondělí - Neděle: 09:00 - 22:00
 


Pokud si chcete pochutnat na dobré kávě i mimo Prahu, už dávno neplatí, že si musíte vozit french press v baťůžku. Třeba takové Brno šlape hlavnímu městu na paty - a co se týká kaváren, je poslední roky skutečně na špici.
 
Milovníky skandinávského designu potěší SKØG Urban Hub na Dominikánském náměstí. SKØG má úžasnou atmosféru - bílé cihlové zdi, starou dřevěnou a řádně vrzající podlahu, milou obsluhu a mladé osazenstvo. Přidejte perfektní kávu (doporučujeme SKØG Brew!), domácí limonády a můžete zde strávit celé odpoledne!
 
Vaši návštěvu si ale zaslouží i další brněnské kavárny - například Industra Coffee. Jak název napovídá, Industru nenajdete nikde jinde, než v prostoru bývalých továren, respektive mrazíren. Od centra je to co by kamenem dohodil, ale atmosféra je tam zcela jiná. Projdete vrátnicí, po kovových schůdkách vylezete na bývalou nakládací rampu a tam na vás čeká příjemný prosvětlený prostor s domácí zmrzlinou, výtečnou kávou a taky s připojenou galerií a výstavním prostorem. Zkrátka tak trochu zjevení!
 
Pokud dáváte přednost intimnějšímu a útulnějšímu prostředí, zkuste kavárnu Šestá větev. Maličký prostor s velkou výlohou, milými baristy a skvělou kávou. Všichni se tu znají, kopnou do sebe rychlé espresso a běží do práce, aby se tu cestou z kanceláře opět stavili na sklenku vína. Brněnská idylka!
 
Kaváren je v Brně samozřejmě mnohem více, ale SKØG, Industru a Šestou větev byste rozhodně neměli minout. Právě jim totiž Brno vděčí za to, že zažívá kávovou revoluci.

Kontakt:
 
 
Otevírací doba:
 
SKØG Urban Hub
Pondělí - Čtvrtek: 08:00 - 01:00
Pátek: 08:00 - 02:00
Sobota: 10:00 - 02:00
Neděle: 14:00 - 22:00
 
Industra Coffee
Středa - Sobota: 13:00 - 19:00
Neděle: 10:00 - 19:00
 
Šestá větev
Pondělí - Pátek: 10:00 - 23:00
 


Brněnský Pokojík je pro všechny milovníky krásných věcí. Kvalitní oblečení, šperky, bytové doplňky, vybavení na piknik či k vodě, inspirativní čtení - to vše a spoustu dalších kousků pro život najdete za stylovou výlohou ve Smetanově ulici.
 
Za jedinečným konceptem obchodu stojí Andrea Lojkásková a Jana Longaverová. Ve svém týmu mají ještě grafika Tomáše Procházku, který je autorem velmi vydařené vizuální identity Pokojíku. Společně pečlivě vybírají lokální i zahraniční značky a šikovné designéry, jejichž produkty pak prezentují v rámci pop-up tematických kolekcí, které jsou v obchodě dostupné jen po dobu 2 až 4 měsíců. Uvedení nové kolekce je speciální událostí, jež se koná na pokaždé jiném, předem vytipovaném místě.
 
Při naší návštěvě Pokojíku jsme si na první pohled zamilovali batohy Ykra a vlněné deky Balkanova. A samozřejmě také knižní průvodce 38 HOURS, na jejichž obsahu se podílí blogeři, novináři a fotografové z jednotlivých evropských metropolí. Na cestovatelské vlně se totiž nesla letošní letní pop-up kolekce nazvaná Traveling / Nature & City. V Pokojíku byla k dostání do poloviny srpna a komunikovaly ji nádherně zpracované plakáty. Její představení proběhlo v mikulovském bistru KUK, které se postaralo o skvělé občerstvení. Andrea a její tým si zkrátka dávají záležet na opravdu každém detailu. V prostorách obchodu dokonce uspořádali i několik workshopů, při kterých se účastníci učili vázat květiny či vyrábět vlastní přírodní kosmetiku.

Kontakt:
 
 
 
Otevírací doba:
 
Pondělí - Pátek: 13:00 - 18:00
 
 


Při výběru osobnosti padla naše volba i tentokrát na architekty. V kanceláři Ondřeje Chybíka a Michala Krištofa jsme strávili bezmála hodinu, zabraní do velmi zajímavého rozhovoru o brněnském veřejném prostoru a architektuře. Řeč se na chvilku stočila i k dobrému jídlu a pití a kluci nám doporučili jejich oblíbené MFG bistro v centru a Kavárnu ERU nedaleko Vily Tugendhat. Oba podniky jsme vyzkoušeli a byli jsme nadmíru spokojení!
 
Ondřej a Michal vystudovali Fakultu architektury na VUT v Brně a v roce 2010 založili ateliér Chybik+Kristof Associated Architects. Oba architekti se podíleli na řadě mezinárodních projektů a jednou z jejich nejvýznamnějších realizací je Český pavilon EXPO 2015 v Miláně.
 
Jak se váš ateliér podepsal na architektuře a veřejném prostoru Brna?
Naším prvním projektem v Brně bylo Nádraží v centru. K tomu nás vyzvala Občanská koalice Nádraží v centru, která nesouhlasí s odsunem hlavního nádraží, což je brněnské téma asi posledních sta let.. Koalice potřebovala prokázat, že když nádraží zůstane v centru města, tak se zákonitě nestane něčím negativním. Z nádraží nemusí být špunt, ale kvalitní veřejný prostor. Ze zátěže a shluku kolejí lze vytvořit mimořádně estetický prostor, který se stane plnohodnotnou součástí města, jak je tomu například v Curychu. Dále jsme připravili strategii pro Moravskou galerii, kde jsme se zabývali otázkou, jakým způsobem by se měla postupně rekonstruovat a zároveň více otevírat veřejnosti. Z tohoto projektu máme velkou radost, protože z původně uzavřeného nádvoří Místodržitelského paláce jsme vytvořili malé veřejné náměstí, které se stalo novým kulturním prostorem města. Poté jsme se zaměřili na Jižní centrum, kde je greenfield, který má několik hektarů. Štvalo nás, že se na tomto území nic neděje, a proto jsme vymysleli, jak by se tam daly pořádat nějaké akce. A to se teď pomalu začíná naplňovat. Tyto realizace patří mezi takový náš architektonický aktivismus.
 
Ve městě ale určitě máte i nějaké komerční realizace. Je to tak?
To máte pravdu. Jednou z našich prvních komerčních zakázek byl rodinný dům pro mladou rodinu, který se přizpůsobuje svému terénu. Život uvnitř jsme chtěli co nejvíce propojit s venkovním prostředím. Tento projekt se bude realizovat už v letošním roce. A větší projekt nás čeká příští rok. Jedná se o administrativní pětipodlažní budovu, která by měla sloužit jako polyfunkční objekt na nároží ulic Mlýnská a Masná v bývalé průmyslové zóně Brna, která chytá nový dech a začíná pomalu ožívat. Také chystáme showroom pro společnost My dva na ulici Žaročická ve Vinohradech, která vyrábí český nábytek. Na tomto projektu je zajímavé, že fasáda showroomu bude vytvořena ze židlí této firmy. Také chystáme jednu kavárnu v centru města, kterou chceme pojmout trochu avantgardně. Větší projekty však máme paradoxně hlavně mimo Brno.
 
Jaká jsou vaše oblíbená bistra, kavárny a další podniky v Brně?
Rádi chodíme do MFG bistra, které provozuje náš bývalý učitel urbanismu, který na hodinách vždycky vyzdvihoval italský styl tvorby měst a jeho bistro přesně navozuje atmosféru úzkých italských uliček. Mezi staré brněnské klasiky patří Café Steiner. Z kaváren jsme si oblíbili také Flexaret, Tunsgram, Morgal a ERU. Na pivo pak vždycky zajdeme do Výčepu Na Stojáka nebo k Poutníkovi na Starobrněnské.
 
Jak funguje spolupráce s městem? Jsou zastupitelé otevření vašim návrhům ohledně využití veřejného prostoru?
Velkou změnu přinesly poslední komunální volby, ve kterých slavila úspěch strana Žít Brno Matěje Hollana, se kterým jsme už předtím spolupracovali na našich aktivitách kolem Jižního centra. Právě díky Matějovi a dalším novým lidem na radnici se naše aktivistické projekty, které dříve končily v šuplíku, znovu dostaly na stůl a začaly se vyvíjet správným směrem. S tím souvisí i naše další iniciativa Živé město, která si dává za cíl sbírat informace od subjektů v centru města – mapovat jejich potřeby, nápady a projekty, které nosí v hlavě, a komunikovat je dál. Živé město má tedy fungovat jako pozitivní think tank pro další rozvoj městského centra.
 
Jaký máte názor na kontroverzní stavby Brna – brněnský „orloj“ na náměstí a obchodní centrum LETMO naproti hlavnímu nádraží?
„Orloj“ navrhl náš kamarád Petr Kameník společně s akademickým sochařem Oldřichem Rujbrem na základě vítězství v architektonické soutěži. Podle nás má jejich objekt myšlenku a jedná se o plnohodnotné sochařské dílo, jen bohužel často naráží na mainstreamovou interpretaci..
Oproti tomu obchodní centrum naproti nádraží je poměrně banální stavba. Na první pohled atraktivní fasáda, avšak s absencí oken, předurčuje dům k minimu možných funkcí. Například kanceláře, nebo byty potřebují pro své fungování dostatek přirozeného světla. Tento dům byl tedy postaven na jednu jedinou funkci, a to obchodní dům. A to podle starého evropského konceptu, který dnes nemůže konkurovat nedaleké Vaňkovce, jež už odpovídá modernějšímu americkému konceptu mallových nákupních center. V případě, že by stavba přestala programově fungovat jako obchodní centrum, bude majitel komplikovaně hledat nové využití.
 
Poslední otázka, kterou jsme si pro vás připravili, je tady v Brně celkem předvídatelná. Jak vnímáte brněnský funkcionalismus?
Otázku Brno a funkcionalismus jsem si vytáhl na státnicích a je to tak obsáhlé téma, že je jednoduše téměr nemožné postihnout jej tak, abyste uspokojili komisi profesorů, kteří si u nás na funkcionalismus obzvlášť potrpí. V poslední době dokonce zaznívají názory, že brněnský funkcionalismus, pokud se nám jej podaří uchovat tak, jak se nám to (jakž takž) daří doposud, bude za 100 let tak významný jako barokní architektura v Římě. Brněnský funkcionalismus má navíc velmi dobrý vliv na všeobecné povědomí místních lidí o architektuře. Většina brněnských dětí si buduje vztah k současné architektuře už od útlého věku právě díky tomu, že vyrůstají v takto unikátním městském prostředí.
 
(Ondřej Chybík a Michal Krištof, zakladatelé ateliéru Chybik+Kristof Architects & Urban Designers)

Kontakt:
 
 






















Spud. se spojila s MINI Česká republika a díky tomuto partnerství vám můžeme dávat tipy na výlety mimo naše hlavní město. Každý měsíc si půjčíme jeden z modelů MINI a vydáme se na jízdu po Čechách či Moravě. Z každé cesty přineseme několik tipů na nevšední architektonické stavby a samozřejmě dáme prostor i dobrému jídlu a pití. Nebudou chybět ani rozhovory se zajímavými osobnostmi, které mají k danému kraji co říct. Články a polaroidové snímky dokumentující naše mimopražská dobrodružsví budou k vidění v sekci MINI tipy.