Farmářská tržiště jsou vítanou opozicí k husté síti potravinářských řetězců, jejichž nekoncepční výstavba představuje necitelný zásah do urbanistické krajiny nejen Prahy, ale i dalších českých měst. Pohled na tržiště hemžící se spokojenými zákazníky s proutěnými košíky v rukou výmluvně naznačuje, že se nakupování potravin nemusí nutně odehrávat jen v odosobněných prostorách s předponami hyper či super a stále více spotřebitelům leží na srdci i kvalita a původ surovin.

Farmářské trhy se za několik posledních let rozrostly z okrajových pražských částí přímo do hlavních tepen města a přitom si uchovaly status nejenom gastronomické, ale i společenské události. Váš nákup získá zcela jiný rozměr, když se na čerstvém vzduchu koncentrují všichni vaši oblíbení prodejci masných, mlečných i pekařských výrobků či sezónního ovoce a zeleniny, se kterými můžete kromě standardní vyměny zboží a peněz prohodit i pár laskavých slov.

Najděte si své vlastní farmáře, kteří pravidelně rozbalují své stánky na mnoha místech po celé Praze. Za všechny jmenujme Jiřák, kde se farmářské tržiště odehrává od středy do soboty, a Náplavku, kam můžete zajít nakoupit každou sobotu.




Pořádáte trhy na Náplavce a na náměstí Jiřího z Poděbrad. Proč vaše volba padla právě na tato dvě místa?
Náměstí Jiřího z Poděbrad i Náplavka jsou nám blízká místa, jsme občanské sdružení převážně z lidí z Prahy 2, obě místa známe od malička. Každý Pražák vám potvrdí, že obě místa spojuje to, že do cca roku 2009 nebyla moc veřejně využívaná. Například na Jiřáku zkomíraly několik let jen takové smutné vánoční trhy (zatímco na Míráku se jim vedlo) a jinak se tu nic moc nedělo. Na Náplavce zase předtím neuspěly krátce před námi trhy jisté akciové společnosti podnikající na Staromáku. Náš koncept byl prostě mít v Praze takové trhy, na které bychom chodili i my sami, a které by podporovaly takové účastníky, co skutečně něco umí a nabízejí nějakou hodnotu - o to jsme se snažili. Náplavka je taky důležitá tím, že v Praze se už prakticky na žádné náměstí nedostanete izolovaným nebo chladicím vozem, což je pro uchování čerstvých potravin a pro kvalitu opravdového farmářského trhu strašně důležité, ale na Náplavce pár aut v zázemí prodeje dosud mohlo být, takže také proto jsme si ji v roce 2007 vytipovali.
 
Jak funguje vaše spolupráce s městskými částmi Praha 2 a Praha 3?
Radnice Prahy 2 s námi komunikuje od začátku, tedy od roku 2009, a na oživení Náplavky měla Praha 2 svou podporou v morální rovině pro nás pozitivní vliv. My jsme apolitická organizace, naše myšlenka je univerzální a jednoduchá. Záleží vždy na přístupu jednotlivých radních k této myšlence – buďto ji chápou a považují za dobrou, nebo ne. Nikdy jsme od radnic nechtěli moc, jen normální stabilní smlouvu k životu. Zároveň nejsou autentické farmářské trhy vyloženě komerční záležitost, mají svůj vlastní koncept, který zdaleka nestojí na jenom komerčním základu. Pak je hlavně na radnicích, jak to berou tam. Poslední dobou je navíc problém, že pokud je trh úspěšný, což Jiřák i Náplavka jsou, radnice je pod obrovským tlakem podnikatelů a jiných lobby na využití tohoto místa „i pro jiné akce“ – a pod heslem vyhovění „dalším žádoucím aktivitám“ je tady silná tendence úspěšným farmářským trhům brát prostor a poskytovat ho dalším a dalším novým akcím podle příležitostného uvážení pronajímatele. Že pro farmářský trh tento střet s byznysem nemusí vždy dopadnout dobře, je vám asi jasné. O Náplavce však nerozhoduje radnice Prahy 2, nájemní smlouvy se tvoří na magistrátu (MHMP) a o farmářském trhu na Náplavce se tedy rozhoduje tam. MHMP je velký úřad, mnoho lidí, labyrint zájmů a jednání jsou tedy složitější.
 
Máte přísná kritéria, která určují, co na farmářské tržiště patří a co už ne?
Ano, pořád si to vysvětlujeme a ujasňujeme – co a jak, co je naším cílem, co ne.
 
Napadají vás nějaké produkty, které jsou dnes v kuchyni nezbytné, ale na trzích je nenajdeme?
Ano, snažím se momentálně přesvědčit pěstitele pro pohanku a luštěniny. Je jí u nás málo – a na farmářský trh se nedostane skoro nic.
 
Jak vidíte budoucnost farmářských výrobků? Dostanou se v dohledné době i na pulty supermarketů?
Farmářský trh není určen pro ty velké zemědělské producenty, pro ten „brutální zemědělský průmysl“ – ten se do řetězců dostane. My pracujeme jen s malými farmáři, kteří vozí to, co právě natrhají nebo sklidí, nebo připraví. Často hospodaří ekologicky, obecně mívají mnohem větší podíl ruční práce. S produkcí to malí farmáři nemají jednoduché a jejich rizika a jejich možnosti se těžko kloubí s požadavky řetězců. Trh jim vyhovuje tím, že tady za a) dostanou zaplaceno přímo od lidí, bez obchodní marže pro obchodníka, což je drží nad vodou – mrkněte se na ceny ve výkupech velkoskladů a omdlíte. A za b) farmář si na trhu sám určí, co bude prodávat, jak bude jezdit. Organizátor trhu má být flexibilní a vyjít pěstiteli vstříc při mnoha změnách a výkyvech klimatu i chovu – a to žádný obchodník nebo řetezec prostě neudělá. To si v supermarketu neumím představit. Dobře je to vidět na biomléku – biomléko v řetězcích pochází z velkochovů – sice je v režimu bio, ale přece jen z velkochovů. Na farmářském trhu ale najdete mléko nejen v biokvalitě, ale ještě navíc je z malého rodinného chovu, kde se krávy pasou volně na pastvinách a žijí svým přirozeným životem. Malé rodinné farmy hospodaří na svém, půdu dědí zase mladší generace. Velkochovy jsou pak většinou akciovky a hospodaří často na pronajaté půdě (v ČR 90% obdělávané půdy je jen pronajaté), a přístup rodinné farmy ke zvířatům a k hospodářství je prostě jiný. Proto se rodinné farmy chovají víc ekologicky a s ohledem na trvalou udržitelnost své půdy.
 
Máte vlastní zkušenosti s farmařením?
Ano, jsme s tím spřízněni skoro všichni, kdo na tom v našem týmu pracujeme. Víme, jaká je to dřina a jaká rizika to má, a proto k tomu máme velký respekt. Jde o něco, co má skutečnou hodnotu, kterou neovlivní žádná umělá reklamní kampaň.
 
(Šárka Sedláčková, Občanské sdružení Archetyp)



Kontakt Otevírací doba
Jiřák
Středa - Pátek: 08:00 - 18:00
Sobota: 08:00 - 14:00
 
Náplavka
Sobota: 08:00 - 14:00
 
















































Spud. je netradiční průvodce po Praze, který upozorňuje na zajímavá místa a podniky, jež rozhodně stojí za návštěvu. S Polaroidem v ruce mapujeme čtyři různé oblasti, a to jídlo a pití, obchody, pracovní prostory místních kreativců a architekturu. Spud. se soustředí na neokoukaná místa s neopakovatelnou atmosférou, na kavárny s tou nejlepší kávou, obchůdky s tím nejnápaditějším zbožím, dílny či ateliéry těch nejšikovnějších designérů a architektonické zajímavosti s tím největším kouzlem. Spud. je také hlavně o lidech, kteří za vybranými lokálními projekty stojí. Bez jejich invence a odvahy splnit si svůj sen by byla Praha o mnoho chudší. Všem proto patří naše velké díky!
 
Tereza a Michal
info@spud.cz / 728 764 380