Studio a obchod Shit happens na pražských Vinohradech svým názvem jasně deklaruje životní postoj jeho mladých zakladatelek. Výsledek práce s porcelánem je nejistý až do chvíle, kdy kousek naposledy vyjmete z pece, a proto se musíte obrnit zenovým klidem a tvůrčí vytrvalostí.

Zuzana Holaňová pro svůj projekt nejprve nadchla kamarádky ze studií na zlínské univerzitě a společně pak vystřídaly několik ateliérů, než našly ten pravý v ulici Anny Letenské na Vinohradech. Prostor, kde dříve sídlila prodejna s čarodějnickými potřebami, změnily k nepoznání. První část místnosti funguje jako prodejní galerie, kde jsou po obvodových bílých zdech vystaveny porcelánové kousky, od autorských šperků až po stylové hrníčky na espresso se zlatou glazurou. Ve všech produktech se snoubí krása a vtip a můžete v nich hledat i hlubší smysl. Třeba kolekce šperků Angry bitch po svém zpracovává téma ženské hrdosti.

Obchod volně přechází v pracovní dílnu, která potěší všechny zvědavé zákazníky, jež jsou fascinovaní tvůrčím procesem. Možnost spatřit při práci samotné designéry se u návštěvníků setkává s velkým ohlasem a odlišuje tak prostor od řady dalších designshopů ve městě. Osobní zážitek se pak ještě znásobí, když v dílně Shit happens jednou za čas probíhá workshop pro veřejnost, odkud si účastníci odnáší originální dárky vlastní výroby.




Jak dlouho fungovala značka Shit happens, než jste si otevřelI svoje vlastní studio na Vinohradech?
Fungujeme od ledna 2013, mezitím jsme se stihli přestěhovat z ateliéru ve Vršovicích na Národní třídu a pak na Vinohrady, kde nás momentálně najdete.

Velmi nás zaujal koncept obchodu a dílny v jednom prostoru. Zákazníci, kteří si přijdou prohlédnout vaše produkty, mají šanci vidět i proces výroby. Bylo to od začátku vaším záměrem?
Když jsme začali hledat nový ateliér, měla jsem představu o krásném čistém prostoru. Což je ve spojení s porcelánem a keramikou většinou nereálné. Nechtěla jsem ale špinavou a zatuchlou dílnu v suteréru. Tu mám živé v paměti ze střední školy. Suterén sice máme, to je pravda, ale pojali jsme ho úplně naopak. Zákazníky většinou ale stejně nejvíce fascinuje právě ta dílenská část, plná prachu a špinavého nářadí, občas jsou překvapeni, kolik práce stojí za jedním kusem, navíc se u nás můžou potkat přímo se samotnými designéry, to je pro ně také milé zjištění. Je jen trochu obtížné udržovat ve studiu pořádek, práce s porcelánem nepatří k nejčistší, ale díky části, která funguje jako obchůdek, nás to nutí být pečlivější a to není na škodu.

Kolik lidí za projektem Shit happens stojí? Jak jste se dali dohromady?
Momentálně je nás šest, pět porcelánových a jeden grafický designér. Celý projekt byl původně moje osobní terapie, postupně jsem zlákala Martinu Žílovou, se kterou jsme vytvořily první kolekci, a Marka Fantu, který vymyslel celý vizuál, pak jsme naverbovaly další dvě ženy, Lenku Lupačovou a Veroniku Chomičovou. Tento rok se nám konečně podařilo získat další mužský element, a to Adama Jaroše. Ještě k nám patří Dáša Hujerová, která nám pomáhá s PR. Všechno jsou to mí spolužáci, tak jsme se poznali.
 
Z porcelánu vyrábíte především designové šperky. Máte každý svůj specifický styl tvorby? Jedná se o autorskou, nebo spíše kolektivní práci?
Spíš bych řekla, že máme každý specifický styl výroby. Ve studiu se promítá jak společná tvorba, tak tam najdete i autorské kusy každého designéra, každý máme trochu jiný rukopis, takže jsou naše věci docela hezky čitelné. Když jde ale o věc, dokážem fungovat jako tým a pracovat všichni dohromady. Sice se u toho dost argumentuje, ale nakonec se nějak domluvíme.

Vaší tvorbu jste prezentovali i za hranicemi, například ve Vídni či v Miláně. Jaké jste měli ohlasy?
Obojí byla úžasná zkušenost, šli jsme do toho s tím, že ne asi všichni skousnou náš název a filosofii, bylo pro nás hodně milým překvapením, kolik lidí to bavilo.

Popíšete nám v krátkosti, jak se takové porcelánové šperky vyrábí, jak to celé probíhá?
V krátkosti? Vyrábí se složitě :) Je to docela zdlouhavý proces s nejistým výsledkem. Ke každému návrhu musíme vytvořit sádrový model, na ten formu, do které se lije porcelán. Každá velikost a varianta má svou formu. Jakýkoli nový design se musí vyvzorkovat a pak následně ve formě upravit nedostatky, které se projeví až po výpalu, dříve je nezjistíme. Každý odlitek se ručně retušuje, zamývá, glazuje a stejně vám nikdo nezaručí, že přežije výpal. Když ale vydrží bez chyb a vad, pokračuje jeho cesta na dekoraci. Používáme buď obtisky na vysokou teplotu nebo zlato a platinu. Občas se povede, že uděláte celou várku zboží a z pece vytáhnete samé obludárium. V ten moment si řeknete „shit happens“ a jdete zpět do dílny a vše znovu. To už k tomu ale patří.

(Zuzana Holaňová, majitelka Shit happens)



Kontakt Otevírací doba
 
+420 725 545 031
 
Pondělí - Pátek: 11:00 - 17:00
 
















































Spud. je netradiční průvodce po Praze, který upozorňuje na zajímavá místa a podniky, jež rozhodně stojí za návštěvu. S Polaroidem v ruce mapujeme čtyři různé oblasti, a to jídlo a pití, obchody, pracovní prostory místních kreativců a architekturu. Spud. se soustředí na neokoukaná místa s neopakovatelnou atmosférou, na kavárny s tou nejlepší kávou, obchůdky s tím nejnápaditějším zbožím, dílny či ateliéry těch nejšikovnějších designérů a architektonické zajímavosti s tím největším kouzlem. Spud. je také hlavně o lidech, kteří za vybranými lokálními projekty stojí. Bez jejich invence a odvahy splnit si svůj sen by byla Praha o mnoho chudší. Všem proto patří naše velké díky!
 
Tereza a Michal
info@spud.cz / 728 764 380