Vystudovala jsi ilustraci na VŠUP. Jak ses dostala k práci s porcelánem?
Vystudovala. Moje střední škola byla keramika v Bechyni, což bylo parádní, ale na mě trochu moc hnědé. Na vysokou jsem pak nastoupila do ateliéru porcelánu, ale zjistilo se, poměrně záhy, že na porcelán nejsem dost pečlivá a trpělivá (na toto téma dodnes přežilo mnoho legrací, historek a ustálených novotvarů… no a přestoupila jsem na ilustraci. Tu mi bylo lépe. Médium je to rychlejší a flexibilnější. Dostala jsem se k technikám, procesům a na cestu, která mě bavila. A pak, dlouho po škole, došlo k fúzi obou oborů. Tím, že mi nikdy nešlo vymyslet a vyrobit nový tvar, začala jsem používat už existující, navíc často nádherné a unikátní kusy porcelánu z bazarů. A na ně pak přidávala další vrstvu příběhu ilustrací.
 
V antiku si vybereš už hotový kus a co se s ním děje pak? Můžeš nám celý proces popsat?
V bazarech, na bleších trzích a v divno obchodech nakupuju porcelán, který je něčím zajímavý. Dekorem, tvarem, provedením. A podle toho, na čem zrovna pracuju, se můj zájem proměňuje z táců a mís na cukřenky a teriny nebo na co nejneuvěřitelnější talíře... Většinou čím větší plocha k další dekoraci, tím lépe. Do stávající scény či dekoru pak vstupuju kresbou, malbou nebo koláží. Používám naglazurové barvy, zlato a „házenky“, což jsou v podstatě nálepky, jen ty moje jsou hlavičky, ručky a segmenty fotek. Říkám tomu nejdražší vystřihovánky na světě.
 
Motivy čerpáš ze starých fotografií, především portrétů. Čím tě fascinují?
Hmm, mají v sobě jistou záhadu a zvláštní poetiku. Většina fotografií je z ateliérů, kde jsou lidi „naštelovaní“ do pozic, výrazů a pohledů, které nejsou reálné. A dnes už to tak nikdo nedělá a neumí. Ani to vlastně nejde. Rodinné fotografie z bazarů jsou pak zajímavým vhledem do života někoho úplně neznámého, o kterém si lze cokoli vymyslet a použít do jakéhokoli příběhu. Někdy jsou ty fotky vlastně smutné, melancholické a zvláštní. Často je mám v ruce a pak vůbec nepoužiju a schovám. Asi strach nebo úcta. Čas je zvláštní veličina.
 
Kolik času projektu věnuješ? Chtěla bys být „maestro“ na plný úvazek?
Na plný úvazek by to nešlo a asi ani zatím nechci. Ale maestro postupně dostává víc a víc času. To zase ano. A je to dobře, protože se to celé nějak skládá a krystalizuje a začíná dávat smysl. A já mám ráda a baví mě přeskakování z projektů, prací a míst.
 
Kde všude se dají tvoje kousky pořídit? A kde jdou nejvíc na odbyt?
Úplně od začátku jsou v DOX by Qubus. Speciální série je v Praguekabinet a kolekci upomínkových talířků a talířů lze koupit v Cihelna Concept Store. Od října je v pasáži České Národní Banky jedna výloha celá maestro! No a největší odbyt je stále přes privátní klienty.
 
Jak vlastně vznikl název maestrokatastrof?
Byl to název diplomky na UMPRUM. A bylo to 13 velkoformátových kreseb, fakt obrovských, na téma kdo, kdy a jestli vůbec potřebuje ilustraci a ten formát měl podtrhnout tu otázku. Předminulý rok jsem je oprášila, zarámovala a vystavila. A pochválila jsem se... He. Každopádně, ta série se jmenovala Maestro Katastrof. Takže odtud.
 
(Silvie Luběnová, maestrokatastrof)

Více...





Překvapilo nás, kolik lidí je při přípravách denního provozu v kuchyni. Jak se vám tak velký tým řídí? Má každý člen personálu svůj stálý úkol, nebo se činnosti v průběhu dne střídají?
Když máte kolem sebe spolehlivé lidi a každý ví, co má dělat, tak se i velký tým řídí dobře a je to radost. Každý člen personálu má svůj úsek, ale schopnost týmové spolupráce je základ. Pomáhat si a podpořit se navzájem, jinak by to asi ani nešlo.

Jak dlouho jste v Čestru šéfkuchařem? Kde všude jste předtím sbíral zkušenosti?
Jako brigádník jsem pracoval 2 roky v hotelu Intercontinental a zůstal jsem tam ještě nějakou dobu na praxi. Jeden rok jsem strávil v hotelu Radisson a za tuto zkušenost jsem hodně vděčný. Pak jsem chtěl opustit hotelové prostředí a zkusit si práci v restauraci. Nastoupil jsem do Ambiente v Mánesově ulici, kde jsem pracoval jako kuchař asi 5 let. Když se otevíral Čestr, ze začátku jsem tu pracoval jako kuchař, poté zástupce a teď už skoro 2 roky jako šéfkuchař.

S jídelním lístkem u vás každý host dostane i ilustraci krávy, kde jsou pojmenovány její jednotlivé časti, ze kterých můžete steak připravit. Který druh doporučujete vy a proč?
Já osobně preferuji vysoký roštěnec z jalovice. Maso je velmi šťavnaté, měkké a má výraznou chuť. Z jalovice je maso více mramorované, a proto je pro mě chuťově lepší a křehčí. Pak mám rád také nízký roštěnec, který je grilovaný i s kostí, a to dodá masu zase trošku jinou, zajímavou chuť. Celý hřbet zraje ve visu zhruba 50 - 60 dní, a proto se tomu říká suché zrání. Z vysoké roštěné pečeme také Prime Rib, což je část hřbetu vysoké roštěné pečené v celku při nízké teplotě (58 stupňů) celých 16 hodin. S rozmarýnem, dijonskou hořčicí a máslem. Opravdu výborné jídlo!

Odkud maso z Čestru pochází? Vyhledáváte ty nejlepší farmy vy sám?
Farmy si vyhledávame sami, na každé maso máme jiného dodavatele, což víceméně platí i pro ostatní suroviny. Od farmářů se snažíme brát všechno od zeleniny a ovoce přes vajíčka a mléčné výrobky až třeba po oleje. Dbáme na to, abychom pracovali s českými produkty se zárukou původu. Co se týče hovězího masa, kvalitu nám zajišťuje a hlídá firma Amaso. Chovy pochází z Litoměřic, Mžan a Zbyrohu. Zeleninu nám dodává rodinná farma Pesema ze Semic, ryby pochází z Jižních Čech z farmy Pstruhařské mlýny. Vejce jsou od pana Matouška z Čerčan, kuřata od pana Martínka z Českého Meziříčí, tvaroh máme okrouhlický z ekofarmy Bio Vavřinec. Moc dobré sýry máme z Vysočiny z farmy Krasolesí pana Kolmana, kterého můžete potkat i trzích na Jiřáku nebo na Náplavce. Usilujeme o to, aby takových dodavatelů, kteří nám zaručí původ a kvalitu dané suroviny, bylo co nejvíce a sdílíme tipy napříč Ambiente.

Přestože je Čestr hlavně o mase, pověstné jsou i vaše skvělé dezerty. Jak vlastně vzniká vaše menu a jak často se obměňuje?
Máme dvě skvělé cukrářky a s dezerty nám pomáhá Lukáš Pohl. Na jídelním lístku se podílí dá se říct celý tým. Vždy, když přijdeme s novým receptem, zkoušíme a pilujeme ho tak dlouho, než je výsledek perfektní. Radíme se i s ostatními z Ambiente a pomáhají nám Honza Všetečka a Honza Šavel, kteří mají na starosti kuchyně všech Ambiente restaurací. Základ je určitě čerstvá surovina a správný technologický postup od A do Z. Stačí jeden krok jinak a ve výsledku je to znát. Jídelní i dezertní lístek měníme v závislosti na sezóně. Například na léto je potřeba nasadit lehčí a svěžejší jídla, což platí i u dezertů. Zkrátka podle toho, jak je sezónní surovina k dostaní.

Čestr sídlí v budově bývalého Federálního shromáždění od architekta Karla Pragera, která je mnoha lidmi přijímána dost rozdílně - někteří ji obdivují, jiní zatracují. Jak ji vnímáte vy?
Vzhled budovy nevnímám příliš pozitivně, ale venku před restaurací je hodně volného prostoru, který využíváme jako letní zahrádku. Ideální na venkovní grilování! Výhodou je určitě i to, že interiér restaurace je díky prosklenné budově krásně prosvětlený.

(Pavel Straka, šéfkuchař restaurace Čestr)

Více...















































Spud. je netradiční průvodce po Praze, který upozorňuje na zajímavá místa a podniky, jež rozhodně stojí za návštěvu. S Polaroidem v ruce mapujeme čtyři různé oblasti, a to jídlo a pití, obchody, pracovní prostory místních kreativců a architekturu. Spud. se soustředí na neokoukaná místa s neopakovatelnou atmosférou, na kavárny s tou nejlepší kávou, obchůdky s tím nejnápaditějším zbožím, dílny či ateliéry těch nejšikovnějších designérů a architektonické zajímavosti s tím největším kouzlem. Spud. je také hlavně o lidech, kteří za vybranými lokálními projekty stojí. Bez jejich invence a odvahy splnit si svůj sen by byla Praha o mnoho chudší. Všem proto patří naše velké díky!
 
Tereza a Michal
info@spud.cz / 728 764 380



 
Cena: 330 Kč

Poštovné: 70 Kč

jméno a příjmení
e-mail
telefon
adresa dodání
počet kusů českých
počet kusů anglických
poznámka




 
Boho Vintage Concept Store, Francouzská 76, Praha 10
BOTAS 66, Křížkovského 18, Praha 3
BOTAS 66, Skořepka 4, Praha 1
Cihelna Concept Store, Cihelná 2b, Praha 1
EMA espresso bar, Na Florenci 3, Praha 1
Funbikes, Bořivojova 108, Praha 3
I Need Coffee!, Na Moráni 7, Praha 2
K-A-V-K-A, Krocínova 5, Praha 1
Knihkupectví Bendox, Osadní 34, Praha 7
Lazy Eye Showroom, Ibsenova 3, Praha 2
Nanovo, Týnská ulička 8, Praha 1
Polagraph, Husinecká 14, Praha 3
Pragtique, Pasáž Platýz, Národní 37, Praha 1
Super Tramp Coffee, Opatovická 18, Praha 1
Triko kafe & koloniál, U Nikolajky 12, Praha 5
VNITROBLOCK, Tusarova 31, Praha 7
Pokojík, Smetanova 45, Brno
Slowatch, Laurinská 19, Bratislava
SUPERSENSE, Praterstraße 70, Vídeň